Čekanka obecná (Cichorum intybus)
Popis
Trvalka, v prvním roce vytváří přízemní růžici listů, kořen má vřetenovitý, vyrůstá z něj až jeden metr vysoká lodyha. Je tenká, ale tuhá, štětinatá. V prvním roce vytváří růžici listů podobnou pampelišce. Na lodyze pak listy přisedají srdčitou bází. Květenství je úbor, jednotlivé úbory jsou podepřeny zákrovními listeny. Květy jsou nejčastěji světle modré, ovšem existuje i bílá a růžová varianta, jejich průměr je cca 4 cm. Plodem je nažka bez chmýru. Léčivá rostlina.
Jedlé části (využití)
mladé spodní listy, kořen
Doba květu
VII.–X.
Doba sběru
listy na jaře, kořen na jaře a na podzim
Obsahové látky
Hlavní složkou je polysacharid inulin (až 15 %), dále třísloviny, manit, kaučuk, cholin, aminokyseliny, železo, vápník, měď, vitaminy B, C, P, K.
Rozšíření
Je rozšířena skoro v celé Evropě, severní Africe a na východ sahá až do střední části evropského Ruska a přes Přední Asii, až k Bajkalskému jezeru. Roste také ve východní Asii, Jižní Americe, jižní Africe a na Novém Zélandu.
Stanoviště
Rostlina roste hojně u cest, na mezích, pastvinách, úhorech, rumištích. Vyskytuje se až v podhůří.
Systematické zařazení
hvězdnicovité (Asteraceae)
Historizující zajímavosti
Kořen čekanky se začal více využívat jako náhražka zrnkové kávy v Evropě hlavně v letech tzv. kontinentální blokády, kterou r. 1806 vyhlásil Napoleon I. za války s Velkou Británií. Uzavřel tehdy evropské trhy veškerému anglickému zboží ze zámoří, tedy i dovozu surové kávy a třtinového cukru. Tím se dostala cikorka znovu do obliby a začala se dokonce vyrábět. První průmyslová výrobna cikorky byla v Čechách v Mochtíně u Klatov již na začátku 19. stol. Jako lidové jídlo jí označoval i římský básník Vergilius.
Pěstování během zimy
Pokud si chceme pěstovat čekankové výhonky během zimy, tak počátkem podzimu vykopeme kořeny čekanky, uchováváme je v chladu ve vlhkém písku, občas kropíme. Za několik týdnů si můžeme pochutnávat na mladých křupavých výhoncích.
Recepty
Slovanské pražmo s čekankou: Budeme potřebovat asi 200 g pšenice, a dvě hrsti mladých listů a výhonků čekanky, olej, sůl, koření. Pšenici namočíme do vody a necháme dva až tři dny naklíčit ve studené vodě (vodu alespoň 2 x denně měníme. Mladé lístky čekanky asi 15 minut povaříme, smícháme s naklíčeným zrnem a a zprudka opečeme na oleji. Osolíme a dle chuti okořeníme. Ještě teplé podáváme jako přílohu místo rýže nebo samostatně.
Cikorková káva: Kořeny očistíme od hlíny, nakrájíme je na malé kousky a sušíme v mírně vyhřáté troubě nebo na suchém teplém místě. Do doby než získají hnědou barvu. Umeleme je v mlýnku na obilí nebo na mák. Dávkujeme zhruba jako klasickou kávu.
Zdroj: http://divokakucharka.rodovaosada.cz/doku.php/cekanka_obecna
