Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

Popis
Trvalka, dvoudomá, někdy jednodomá. Má dlouhý plazivý oddenek. Lodyha je až 150 cm vysoká, čtyřhranná. Listy mají vstřícné postavení a jsou široce vejčité až kopinaté, s hrubě pilovitým okrajem. Samčí květenství je přímé, se zelenavými květy, samičí je delší klasovitě uspořádané s rovněž zelenavými květy. Plody jsou nažky.

Jedlé části (využití)
mladé výhonky, vrcholky starších rostlin před rozkvětem

Doba květu
VI.–IX.

Doba sběru
březen až duben nebo nově rašící výhonky po kosení na podzim

Stanoviště
Typický nitrofilní druh, preferuje vlhčí, spíše těžší půdy a stinná stanoviště. Roste hojně na antropicky ovlivněných stanovištích, rumištích, výsypkách, v příkopech, ale i ve vlhkých lesích.

Obsahové látky
4% bílkovin, sacharidy bílkoviny, celulóza, minerální látky, třísloviny, vitaminy, histamin

Rozšíření
Kosmopolitní rozšíření mimo tropické oblasti Afriky a Jižní Ameriky.

Systematické zařazení
kopřivovité (Urticaceae)

Historizující zajímavosti
Staří Slované používali dle archeologických dokladů stonků kopřiv k výrobě vlákna na šatstvo podobně jako lnu. Je však řidší a má horší kvalitu (Moszyński 1967).

Recepty
Kopřivačka: Do hrnce s vodou namočíme hrubě nadrcenou mouku nebo zrní, asi 2 hrsti na dva l vody, přidáme 6–8 hrstí jemně nasekaných kopřiv, okořeníme solí, česnekem, pokrájeným řebříčkem, cibulí a kmínem. Omastíme sádlem, po odstavení můžeme v polévce rozmíchat vejce nebo šálek kyselého mléka.

Kopřivový špenát: připravíme stejně jako špenát z bršlice (viz sekce recepty bršlice kozí noha). Jen před použitím kopřivu spaříme horkou vodou. Jinak můžeme kopřivové listy přidávat do polévek, do velikonoční nádivky nebo sušené listy používat jako kořenidlo.

Kopřivové těstoviny: 500 g mouky nejlépe pšeničné celozrné, 3–4 vejce, 50 g kopřivy, špetka soli. Kopřivu omyjte a rozmixujte tyčovým mixérem, přidáme vejce, trochu soli a mouku. Vypracujeme těsto, které rozválíme válečkem a nakrájíme na dlouhé a široké nudle. Možné použít strojek na těstoviny. Vaříme v osolené vodě. Pak dochutíme jako klasické těstoviny dle fantazie.

Pozor!
Používáme ji výhradně tepelně upravenou, neboť obsahuje toxické látky, jež se rozkládají na neškodné látky při teplotě 80 ˚C. Kopřiva v sobě také může hromadit dusičnany, takže při sběru nutno brát v potaz stav půdy.

Zdroj: http://divokakucharka.rodovaosada.cz/doku.php/kopriva_dvoudoma 

Tweet