Jitrocel větší / Plantago major
Popis
Trvalka. Rostlina má krátký bohatě větvený oddenek. Listy tvořící přízemní růžici jsou široce vejčité až eliptické. Mají souběžnou žilnatinu s nápadně ztloustlými 3–9 žilkami. Stvol je 7–25 cm dlouhý. Květenství tvoří dlouhý válcovitý klas, Květy jsou hnědé, tyčinky jsou bělavé, nevýrazné. Plodem je tobolka.
Jedlé části (využití)
listy, klasy, semena
Doba květu
VI.–X.
Doba sběru
Mladé listy zjara, květenství červenec až srpen, semena září až říjen.
Stanoviště
Na sušších loukách, rumištích, u cest, na chodnících, je odolný vůči sešlapu.
Obsahové látky
Ze všech druhů jitrocele má nejvíce vitamínu C (přes 70 mg/100 g) dále sliz, flavonoidy, pektiny, bílkoviny, sacharidy, minerály.
Systematické zařazení
jitrocelovité (Plantaginaceae)
Rozšíření
Je to původní evropský a středoasijský druh, ale byl rozšířen kosmopolitně. Vyskytuje se od nížin do podhůří. V ČR je nejhojnějším druhem jitrocele.
Historizující zajímavosti
Při kolonizaci Ameriky přinášeli Evropané na tento kontinent na podrážkách bot semena jitrocelů. Na místech, kde prošli, pak jitrocel vyrůstal. Proto byl jitrocel Indiány nazýván jako „stopa bílého muže“.
Recepty
Obalovaný jitrocel: Mladé listy jitrocele většího nebo kopinatého, hladká mouka, tuk na smažení. Na těstíčko 2 vejce, 3 lžíce polohrubé mouky, sůl, 1 lžíce oleje, 1 lžíce vody. Omyté lístky obalíme v mouce a poté v těstíčku, smažíme na oleji, podáváme s bramborem nebo chlebem.
Zdroj: http://divokakucharka.rodovaosada.cz/doku.php/jitrocel_vetsi
