Rákos obecný (Phragmites australis)
Popis
Trvalka, v zemi má dlouhý oddenek s kořeny. Stéblo dorůstá výšky až 500 cm. Listové pochvy jsou dlouhé, objímavé, Čepel listu je široká, v bázi chlupatá, listy mohou být až 50 cm dlouhé. Květenstvím je lata, jednotlivé klásky mají 3–7 květů. Barva je světle hnědá. Plodem je obilka.
Obsahové látky
škrob, sacharidy, celulóza
Jedlé části (využití)
obilky, mladé prýty, mladá lodyha, oddenek
Doba květu
VII. - IX.
Doba sběru
obilky od podzimu do jara, prýty na jaře, oddenek po celý rok
Stanoviště
Vyskytuje se při stojatých vodách, jako jsou rybníky, slepá říční ramena, dolní toky řek, mokřady, tůně, bažiny, vlhké louky, příkopy.
Rozšíření
kosmopolitní výskyt
Systematické zařazení lipnicovité (Poaceae)
Historizující zajímavosti
Dříve se z rákosu dělaly došky (doloženo u Keltů) na střechy, jako stavební materiál se řeže v listopadu. Z rákosu se také dělávaly šípy, jsou nejrychlejší a navíc do nich bylo možné dát jed. Z rákosu se dále dělávaly píšťalky, podle lidových pověr se spojovaly s nadpřirozenými bytostmi, neboť jsou naplněny „duší“. Přisuzovala se jim magická síla a schopnost komunikovat se světem víl a vodních bytostí.
Recepty
Oddenky se dají vařit jako zelenina, sbíráme jen mladé a křehké, nebo sušit a mlít na mouku, mladé prýty lze nasekat na jemno a podusit na oleji také jako zeleninu.
Kaše z obilek: Zralá květenství necháme usušit, vydrolíme z nich obilky (na jednu porci je potřeba dosti velké množství uschlých květů). Vaříme ve vodě do měkka asi 45 minut, lepší přes noc namočit, kaši dochutíme povidly, případně ořechy a medem.
Rákosové bonbony: Rákosová stébla obsahují až 15 % cukru, proto z nich můžeme získávat sladkou šťávu. Na jaře nařízneme večer podélně několik stébel rákosu, druhý den ráno najdeme v místě řezu cukrovou látku gumovité konzistence, je sladká a dá se žvýkat.
Zdroj: http://divokakucharka.rodovaosada.cz/doku.php/rakos_obecny