Křen selský (Armoracia rusticana)
Popis
Trvalka. Křen má silný válcovitý kořen. Lodyha je 50–100cm vysoká. Přízemní listy jsou velké, dlouze řapíkaté, s čepelí eliptickou, dolní lodyžní listy peřenolaločnaté až hřebenitě peřenosečné, střední a horní celistvé, úzce podlouhlé až kopinaté. Květenství je lata. Jednotlivé květy jsou malé, bílé, velmi aromatické. Plody je šešulka.
Jedlé části (využití)
kořen, listy je možné nakládat jako zelí
Doba květu
V. - VII.
Doba sběru
Kořen sbíráme v zimě, v předjaří a na jaře, listy před květem.
Stanoviště
Roste na březích vodních toků, v příkopech, na rumištích. Vytváří rozsáhlé porosty. Vyhovují mu hlinité až jílovité, vlhké až mírně vysýchavé půdy. Nitrofilní druh.
Rozšíření
Původní domovinou je Evropa, vyskytuje se také v Japonsku, v Severní a Jižní Americe a na Novém Zélandu.
Obsahové látky
hořčičná silice (až 2 %), karoten, glykosidy, flavonoidy, vitaminy, hlavně skupiny B, minerální látky
Systematické zařazení
brukvovité (Brassicaceae)
Historizující zajímavosti
Křen rostl planě v původních v oblastech slovanského osídlení a byl u nás pěstován nejpozději od příchodu Slovanů. Někteří historikové a etnografové předpokládají jeho cílené šíření právě Slovany. K pověrám lidového léčitelství se používá křenu selského jako prostředku proti pihám: „Nastrouhej křen do kyselého mléka, nechej 5 hodin stát a tímto se omývej ráno a večer.“
Recepty
Křen s jablky: 0,5 kg jablek, 25–50 g křenu, lžíce cukru, šťáva z půlky citronu. Křen nastrouháme na jemném struhadle, stejně tak jablko, smícháme s cukrem a šťávou z citronu. Uchováváme v uzavřené nádobě v chladu a používáme jako pikantní přílohu.
Zdroj: http://divokakucharka.rodovaosada.cz/doku.php/kren_selsky
