Jedlé plané rostlinky

Kozí brada východní (Tragopogon orientalis)

Kozí brada východní Kozí brada východní Kozí brada východní Kozí brada východní

 

Popis
Jednoletá až víceletá bylina. Kořen je dlouhý, kůlovitý a ztloustlý. Lodyha je přímá, šedozelená, hladká, dosahuje výšky 30–70 cm. Listy jsou úzce čárkovité až čárkovitě kopinaté. Květenstvím je úbor podepřený zeleným zákrovem. Barva květů je sytě žlutá. Plodem jsou nažky.

Jedlé části (využití)
mladé listy, stonky, úbory, kořen

Doba květu
V.–VII.

Doba sběru
Kořeny na podzim nebo zjara, mladé listy a stonky od jara do pozdního léta, květy v době květu, nejlépe před rozkvětem.

Obsahové látky
inulin, lipidy, sacharidy, vitamin C

Stanoviště
Roste na loukách, pastvinách, mezích, při okrajích cest, na rumištích. Vyhovují jí mírně vlhké až vysýchavé hlinité půdy. Preferuje slunečná stanoviště.

Rozšíření
střední a jižní Evropa

Systematické zařazení
hvězdnicovité (Asteraceae)

Recepty
Ovesná polévka s kozí bradou: 2 cibule, pažitka, česnek medvědí nebo česnek, 2–3 kořeny kozí brady, mladé listy a prýty kozí brady, litr vody, olej, sůl, koření. Na oleji zpěníme cibulku, zalijeme vodou a přidáme na drobno nakrájené kořeny kozí brady, vaříme do měkka asi 15 minut, před koncem varu přidáme nadrobno nasekanou nať a listy, vsypeme dvě hrsti ovesných vloček jako zavářku, dochutíme česnekem, osolíme, dle chuti okořeníme např. tymiánem nebo dobromyslí, jako dekoraci můžeme přidat i květy kozí brady či sedmikrásky, které nám při konzumaci pak esteticky plavou v talíři. Listy lze použít také do salátů nebo do zeleninových směsí.

Pozor!
Semena kozí brady nejsou jedlá, proto nesbíráme odkvetlé květní úbory.

 

Zdroj: http://divokakucharka.rodovaosada.cz/doku.php/kozi_brada_vychodni