Dokumenty

Duše východu

Dokumentární
Československo, 1992, 7x30 min

Režie: Viliam Poltikovič
Hudba: Vojtěch Havel, Irena Havlová
Mluví: Miroslav Moravec, Vladimír Fišer

Duše východu je sedmidílný dokumentární seriál, který je zaměřen na nejrůznější projevy duchovního života na území dnešní Indie. Vznikl ve Studiu 61 T. Formáčka KF a.s., autorem a režisérem celého projektu je Viliam Poltikovič. Natáčení probíhalo od začátku prosince 1991 do konce února 1992, filmový štáb procestoval po Indii různými dopravními prostředky přes 18000 km. Indie je mnohonárodnostní země s velkými společenskými, kulturními i přírodními kontrasty a protiklady. Trpí nepokoji, velkou populací, negramotností a chudobou. Přesto všechno je zde velice silný duchovní život, úcta k duchovním hodnotám a tradici. Duchovní moudrost starověké Indie je stále živá, stále aktuální, oslovuje člověka jako takového bez rozdílu původu - dává mu morální oporu, ukazuje cíl a podstatu lidského snažení. To vše je velice důležité zejména pro lidi západního světa, kteří přes všechny vymoženosti moderní doby nejsou šťastnější, morálnější, spokojenější, ani lidsky vyspělejší. Duchovní podstatu našeho bytí si však lidé západu stále více uvědomují a stále více se obracejí k východním zdrojům. Proto vznikl tento seriál - aby zachytil duchovní kulturní tradici Indie a Tibeťanů žijících na území Indie v nejrůznějších geografických projevech a dal tak divákům morální a duchovní podněty, inspiraci a poučení. V seriálu se setkáme s odkazem Buddhy a Dalajlamy, poznáme život v tibetských klášterech, učení velkých jogínů žijících osaměle v pouštích, jeskyních i velkých jógových ášramech a poznáme duchovní náboženský život lidí ve městech i na vesnicích včetně několika překvapení.

 

1. část - Od Buddhy k Dalajlamovi

Film otevírá Bódhgaya, místo se stromem, pod nímž Buddha dosáhl osvícení. Přicházejí sem buddhisté ze všech kontinentů, poklekají zde v pokoře před odkazem velkého učitele, meditují o významu jeho slov a vykonávají prastaré obřady. Prostřednictvím komentáře poznáváme Buddhův životní příběh, jeho poslání a význam jeho vnitřního přímého poznání.

Druhým posvátným místem je Sarnath. Zde poprvé Buddha promluvil ke svým žákům, zde roztočil kolo zákona. V obraze sledujeme architektonické památky a komentátor cituje z Buddhova učení. Všechny země, kde je buddhismus rozšířen, tu mají svůj chrám - i Tibeťané. Duchovní i světskou hlavou Tibetu je dalajlama. Tak jako Buddha patří k nejvýznamnějším duchovním osobnostem v dějinách lidstva, tak dalajlama patří k nejvýznamnějším duchovním osobnostem současnosti. Díky čínské invazi byl dalajlama donucen opustit Tibet a dostal azyl v indické Dharamsale - poznáváme její život, dalajlamův osud a zvláštní způsob jeho vyhledání a určení. Dalajlama bojuje za mír cestou nenásilí, usiluje o samostatnost Tibetu. Hovoří o svém poslání, o klíčovém významu naší současnosti, dává směr, vyjadřuje své přání o sblížení západní racionální vědy s duchovností východu, naznačuje, jak se zbavit utrpení a jak se duchovně rozvíjet, sděluje své poselství. V obraze pak vidíme obřad vysvěcení mnichů do nejvyššího duchovního stavu, který vede dalajlama, veřejnou audienci dalajlamy a překvapivé záběry z jeho soukromí.

 

2. část - Velký den zničení démona

Film se odehrává v Malém Tibetu, což je název pro oblast Ladakh na území severozápadní Indie. Odedávna tu žijí Tibeťané a na rozdíl od velkého Tibetu, kde Číňané zničili téměř všechny památky, se tu dochovala řada neporušených původních středověkých klášterů, které jsou dosud činné. Poznáváme náročný život vesničanů v této "měsíční krajině", ale zejména svérázný život tibetských mnichů v několika klášterech soustředěných kolem řeky Indus. Zároveň vidíme jedinečnou architekturu klášterů na pozadí velkolepého Himálaje a vzácné výtvarné památky.

V klášteře Spitok jsme svědky jedinečné starobylé slavnosti Gutor. Mniši převlečení do symbolických kostýmů a masek se uvádějí do mediálního stavu, dosahují spojení s démony a bohy a pomocí tance předvádějí lidem, kteří sem uprostřed kruté zimy přišli z celého okolí, význam lidského života, boj dobra se zlem. Jde o zvláštní druh duchovní lidové zábavy, kde se poučení, hrůza a napětí střídá se smíchem a uvolněním. Slavnost končí rozčtvrcením a spálením démona, vítězstvím dobra nad zlem. Je to sugestivní podívaná za doprovodu originální tibetské duchovní hudby.

Jedinečným zážitkem je i tibetský pohřeb - opět působivé barevné oblečení lamů, zvláštní hudba, zpěv manter, modlitby, oběti a směřování duše zemřelého tak, aby dosáhla v posmrtném stavu klidu a správného cíle. Komentátor nás seznámí s tibetským pojetím smrti, což dokreslí citace z tibetské Knihy mrtvých.

 

3. část - Jogíni a sádhuové

V tomto filmu můžeme poznat jogíny a sádhuy, kteří žijí většinou osaměle a kteří svůj život zasvětili duchovnímu poznávání. Sádhu Ram Kripalu z Rishikeshe vypráví o lásce k bližnímu, o podstatě lidského štěstí a o tom, jak deset let meditoval vysoko v Himálaji v třicetistupňových mrazech téměř bez oděvu a jídla - vysvětluje, jakým způsobem je možno ovládnout tělo a minimalizovat tak jeho potřeby.

V radjasthanské poušti se setkáváme s živou legendou velkého jogína Mahaprabhujiho. Dožil se 135 let a aby přesvědčil lidi, že je něco, co nás přesahuje, vykonal mnoho zázraků, uzdravení a dokonce i vzkříšení z mrtvých. O jeho činech se dovídáme od přímých svědků. Nejvýznamnějším pamětníkem je jeho žák Swami Madhavananda - jogín, básník a zpěvák, ušlechtilá duchovní osobnost, která patří v Indii k těm nejváženějším. S odkazem Mahaprabhujiho nás seznamuje i prostřednictvím duchovních písní. Díky velkému vnitřnímu sebepoznání přicházejí za Swamim Madhavanandou každý den Indové pro radu a duchovní pomoc. Poznáváme i jeho nejvýznamnějšího žáka - Swamiho Maheshwaranandu, který žije v Evropě a má své žáky po celém světě.

V himálajské jeskyni nalézáme začínajícího dvacetiletého sádhua, který hovoří o tom, proč se rozhodl takto žít a co od toho očekává. V jiné jeskyni nalézáme bývalého policistu, dnes sedmdesátiletého mlčícího Moni Babu, který vypadá, jako by mu bylo o polovinu méně. Film uzavírá svým duchovním poselstvím šedesátiletý John z Londýna, který se rozhodl žít osamělým mnišským životem v Indii.

 

4. část - Ášramy, místa klidu a poznání

S duchovním poznáním, které je esencí jógy, se lidé v Indii mají možnost seznámit v ášramech, jógových centrech. V ášramu Swamiho Gitanandy na jihu Indie vidíme ranní meditaci na břehu moře, zpívání manter aj.- jsou zde převážně cizinci, kteří sem přišli nabrat energii a duchovní poučení. Hned vedle je známý ášram Auroville - lotosové město budoucnosti, které stavěli a staví lidé ze 4O zemí světa. Podnětem k jeho stavbě bylo učení velkého myslitele Aurobinda prodchnuté pravdou, láskou a poznáním.

Pro duchovně založené intelektuály západního světa je dobře známá osobnost Ramany Maharishiho, mudrce z hory Arunáčaly. Dnes již nežije, ale do jeho ášramu stále jezdí cizinci z celého světa. Ve velkém ášramu v Mont Abu nacházíme Světovou duchovní univerzitu hnutí Brahma Kumaris. Jde jim nejen o vnitřní poznání našeho bytí a podstaty, ale i o udržení a šíření míru ve světě.

Krásný velký ášram má Sathya Sai Baba, který je považován za božské vtělení a je bezesporu nejznámější duchovní osobností současné Indie. Je uctíván nejen v Indii, ale i po celém světě, kde má 6000 center. Denně ho přichází pozdravit nejméně 20000 lidí z celého světa. Atmosféra ášramu je pozoruhodná, lidé se tu očividně mění k lepšímu. Vedle učení a zázraků Sai Baba realizuje rozsáhlý sociální program - po celé Indii staví školy, nemocnice, vědecká pracoviště - vše je přístupné všem a bezplatně.

Ucelená výuka jógy a duchovních nauk je ve slavných ášramech v Rišikéši, jako je Šivánandův a Parmarth Niketan.

 

5. část - Bohatý život chudého Inda

Sledujeme průběh dne v indické vesnici - ranní bohoslužba v chrámu, rodinná modlitba doma, vesnice pomalu ožívá, prohlížíme si jednoduché, ale malebné domy z hlíny, proutí a slámy. Ženy jdou pro vodu do studny, krmí dobytek, připravují jídlo. Muži jsou na poli, opravují zavlažovací kanály, pracují se stroji. Děti si hrají, starší jdou do školy. Kamera pozoruje život různých generací ve vesnici, charakteristická řemesla a práce - výroba keramiky, provazů, másla, různých druhů potravin atd. Vše je pro nás objevné svojí jednoduchostí a prostotou.

Komentátoři nás seznámí nejen s reáliemi a faktem, že 80% obyvatel Indie žije na venkově, ale objasní i podstatu a účel hinduistického náboženství, které svým věřícím přesně vymezuje celý den i život. Poznáme i příčinu starověkého rozdělení obyvatel na kasty a rozdělení života člověka na čtyři základní období - první je vzdělávání a učení, druhé je období hospodáře, život v rodině, ve třetím období odchází člověk do ústraní, aby se věnoval duchovnímu životu a ve čvrtém období se zcela zříká vnějšího světa a žije jen pro druhé.

Indové se rádi baví, zpívají a slaví svátky. Kamera nám zprostředkuje strhující písně a tance pastevců i klidné melodické duchovní zpěvy. Všední denní zábavou jsou různé společenské hry, pití čaje, kouření a pití opia. Vrcholem veselí je vesnická svatba, které se účastní téměř celá vesnice a která trvá dva dny - sledujeme celý její průběh včetně obřadu. O co méně jsou vesničané obklopeni hmotnými statky, o to bohatší je jejich duchovní život.

 

6. část - Poutníkem v Indii

Filmová pouť začíná ve věčném městě Váránasí, nejposvátnějším poutním místu všech hinduistů, kteří sem přicházejí vykonat očistnou koupel nebo i zemřít, aby byli spáleni na posvátných březích Gangy. V hlavním městě Dillí je centrum hinduistického života v chrámovém komplexu postaveném Birlou. Díky komentáři poznáváme vývoj hindustické víry během čtyř tisíciletí. Na jihu města je významná muslimská památka Kutub minár se slavným nerezavějícím sloupem z čistého železa. Nejkrásnější a nejproslulejší muslimskou památkou je pomník lásky - Taj Mahal v Agře. Nejdůležitějčím poutním místem pro muslimy je Dargah v Ajmeru. Komentátor nás seznámí s citáty z islámské mystiky.

Centrem ortodoxního hinduismu je jižní Indie, kde je i nejvyšší počet chrámů s osobitou architekturou. Barvitě se tu slaví i různé svátky - např. Pongal, svátek díkůvzdání za úrodu. Významné památky nalézáme i v Jodhpuru a Jaipuru - vedle chrámů a palácové architektury je zde i pozoruhodná astronomická observatoř.

V západní Indii se setkáváme s překrásnou architekturou džinistických chrámů - komentátor vysvětlí vznik a význam džinismu.

Mnoho krásných a významných poutních míst je v oblasti Himálaje. Jsou s nimi často spojeny příběhy bohů z hinduistické mytologie. Vstupním městem do Himálaje je Haridwar, kde se denně koná ohňový obřad Gangapoodja, jeden z nejkrásnějších hinduistických obřadů.

 

7. část - Duše Indie

V úvodní sekvenci sledujeme střídání různých přírodních a podnebných kontrastů Indie. Pro Indy jsou kontrasty a protiklady zdrojem poznání, jsou pro ně jednotou. Indové jsou přesvědčeni o duchovní nadsmyslové podstatě světa. Pojímání světa a života je stejné u Indů na severu, kde zápasí o každé zrno úrody, i na jihu, kde se sklízí úroda až třikrát do roka. Rozlišují se čtyři druhy lidského snažení, cíle pro naplnění života - vnitřní duchovní růst člověka, užívání světských statků a bohatství, naplnění smyslové touhy a dosažení Osvobození. Vše se člověku vrací - dobré dobrým, zlé zlým. Tato spravedlnost dává chudým Indům sílu nést těžkosti života s pokorou. Vidíme ukázky práce nádenních dělníků i klasických řemesel (vázání koberců, broušení drahokamů, výroba šperků). Po práci je zábava - hudba a tanec.

Téměř po celém světě je Indie přítomna díky Romům. Poznáme život a zajímavou historii kast, z kterých Romové pocházejí.

Projevem zbožnosti Indů jsou nesčetné oltáře pod širým nebem i modlitby vykonávané před každým jídlem.

Seznámíme se s tradiční indickou medicínou a jógou, které mají význam pro celý svět. Pozoruhodná je i indická astrologie a Kniha osudů. Nejzajímavější je ovšem místo označované jako hrob Ježíše Krista. Komentátor nám celou problematiku nastíní.

Po tisíce let ve všech dobách žili v Indii svatí mužové. Jednoho z nich - Arjunababu navštívíme. V závěrečné sekvenci se však objevují všechny velké duchovní osobnosti, které jsme v seriálu viděli.